Turistika tipy na výlet
Hrady a zříceniny
Chlum
Z hradu zv. Chlum nad Bílavskem se žádné zdivo bohužel nedochovalo. Co
však zůstalo zachováno jsou vyly a hluboký příkop. Hrad se poprve připomíná
r. 1275 za vlády Přemysla Otakara I., kdy bylo Bílavsko částí Chlumského
panství. Kdo však v něm vládl není známo až do roku 1365, kdy byl jeho
držitelem Boček z Kunštátu, pradědeček krále Jiřího z Poděbrad. Ten skoupil
mnoho vsí a hradů v okolí, o něž se pak podělil se svým bratrem. Není pak
divu pověsti o "koženém mostě" mezi Chlumem a Křídlem. Po smrti obou bratří
dědili hrady jejich potomci, mezi nimiž se později rozpoutaly dlouhé a tuhé
rozpory. Konec jim učinili až husité, kteří oba hrady dobyli a pobořili. (Převzto
z článku Josefa Barboříka Hrad Chlum nad Bílavskem)
) |
|
Chlum - zbytky valu
|
) |
|
Zřícenina hradu Křídlo
|
) |
| Hrad obřany - zbytky zdí |
) |
| Šaumburk - hradní příkop |
) |
|
Hrad Lukov
|
Na kopci 421m nad Bílavskem jsou stopy zřícenin a valů. Byla tam středověká tvrz s dvojitými hradbami, kterou páni z Kunštátu přestavěli na hrad. Po roce 1420 není již o Chlumu zpráv, patrně byl pobořen v husitských nebo uherských válkách.
(Prostor mezi Hlinskem, Chomýží a Brusným vyhlížel kdysi jinak. Stávala tu ves Chlumečná, jež zanikla v 15. století. Poblíž dnešní železniční trati k Hlinsku se rozprostíral velký rybník. Na kopci Chlumu stával kdysi hrad, okud podle pověsti vedl kožený most na sousední hrad Křídlo . pravděpodobně však nešlo o most kožený, ale košenný, to byla cesta z košin a hatí - zpěvněná proutím a deskami - přes bažiny a močály.)
Křídlo
Na kopci 506m nad Brusným jsou zříceniny hradu
Křídlo.
Hlavní budova byla na nejvyšším místě, níže bylo nádvoří, obě části byly
spojeny opevněním a valy. Vykopávky dosvědčují, že to byl gotický hrad,
jehož osudu byly podobné Chlumu. Za uherských válek byl hrad zbořen. Podle
pověsti je na tomto místě ukryt poklad a v horkých letních dnech se tu v
poledne prý zjevuje Bílá paní.
Obřany
Na kopci 701m vysokém při cestě na Tesák jsou zbytky zdí hradu Obřany, který
podle pověsti vystavěli a obydlili obři. Ve skutečnosti začal hrad stavět
Boček z Kunštátu, pradědeček krále Jiřího z Poděbrad, a dal mu jméno podle
rodového sídla u Brna Obřany. Hrad byl zbořen za válek husitských, byl
nejvýše položeným hradem na Moravě.
Šaumburk
Na kopci 608m vysokém nad Podhradní Lhotou jsou zříceniny hradu Šaumburku. S
jeho stavbou bylo započato roku 1272, byl správním střediskem kelčského
kraje a patřil biskupům. Roku 1302 byla na výšině 530m zbudována bašta,
nazvaná později Nový hrad a ještě později Zubříč. Roku 1451 dal Šaumburk
zemský hejtman zbořit jako loupežnické sídlo, za Jiřího z Poděbrad byl však
obnoven. Hrad se připomíná ještě roku 1490.
Lukov
Na kopci 521m vysokém nad vesnicí Lukovem jsou zříceniny hradu Lukova -
zbytky věže, ochozů, klenuté síně, oblouky oken a vchodů i sklepy. Byl to
románský hrad s gotickou dostavbou. První písemná zmínka o hradu je z roku
1332, kdy Jan Lucemburský hrad zastavil Šternberkům (hvězda na zbytcích
zdiva). Později byl majitelem hradu Albrecht z Valdštějna, který panství
vyženil s Lukrécií Nekšovou. Hrad proslavil Jan Adam z Víckova, vůdce odboje
Valachů v době pobělohorské. Ve třicetileté válce vyplenili hrad Švédové. Od
roku 1643 zaniká vojenský význam hradu, který se stal sídlem vrchnostenských
úřadů. Když byly úřady r. 1780 přemístěny do vsi Lukova, začal hrad chátrat.
Kousek od Lukova je lesovna Pod Hradem, kde žila v letech 1895 - 1908
Bettyna Smetanová (druhá manželka Bedřicha Smetany) u své dcery Zdeňky a
jejího manžela, lesmistra Heyduška. Její nejmilejší procházkou byla pěšina
od Svatojánské sochy k Čertovým kamenům na Ovčírnách. R.1908 se Heyduškovi
odstěhovali do Luhačo-vic, kde Bettyna Smetanová téhož roku zemřela. Je tam
také pochována.
