Turistika tipy na výlet    

Svatý Hostýn

Posvátná hora Svatý Hostýn je nejnavštěvovanější mariánské poutní místo na Moravě a po Velehradě snad nejpamátnější vůbec. Již po tři století je hostýnská hora se svou mariánskou svatyní cílem tisíců poutníků z blízkého okolí i vzdálenějších krajů, kteří zde nacházejí útočiště ve svých strastech a potřebách.

HISTORIE

Zříceniny chrámu (r.1789)

Stavba silnice Bystřice p. H. - Hostýn

Severní strana chrámu s kaplí Jana Sarkandra a Anglickou kaplí

Původně hotel, dnes po přestavbě poutní dům č.1

Světelný kříž

Světelný kříž

Křížová cesta - u chrámu patrná Anglická kaple

Letecká fotografie

Prostranství před bazilikou - vzadu poutní dům č.1

Interiér baziliky

Panoráma Hostýnských hor

První zmínka o kopci Hostýnu, který se tehdy ještě psal Hoštejn, pochází z poloviny 16. století. My však dnes již víme, že Hostýn byl osídlen mnohem dříve. První osadníci kopce Hostýna byli již Keltové asi 200 let před naším letopočtem. Vrchol Hostýna je obehnán keltským valem o délce 1835 m a dodnes má v některých místech výšku 9 m a šířku 23 m. Val je zhotoven z hlíny, kamení, písku a popela a jsou na něm patrné dvě brány. Archeologické nálezy zde odhalily keltské nádoby, železné předměty a dva kamenné rotační mlýny. V prostoru nynějšího parkoviště prozkoumali archeologové mohutnou pravěkou kulturní vrstvu a sídlištní objekty staré zhruba 2.000 let, tedy z doby keltské. Keltové zde vybudovali oppidum, střežící tzv. jantarovou obchodní stezku, která vedla Moravskou bránou. Nalezené předměty byly uloženy v Muzeu Kroměřížska. Z doby osídlení Hostýna Kelty se také dochovala malá keltská vodní nádrž.

První kaple na Hostýně byla pravděpodobně postavena někdy koncem 16. století. Tehdy se z hostýnského kopce dolovalo stříbro a na Hostýně samotném byla hornická kolonka. Pro horníky byla pravděpodobně také postavena dřevěná kaple. Pro tuto kapli dala roku 1620 Polyxena z Lobkovic zhotovit obraz Panny Marie Vítězné Bleskuvládné, který odrážel události při vpádu Tatarů do Bystřice, útěk místních na Hostýn a jejich záchranu Pannou Marií. Tento obraz nechal pozdější majitel panství, luterán Václav Bítovský z Bítova, zničit. Bítovský byl po bitvě na Bílé Hoře popraven jako jeden z největších rebelů na Moravě a jeho panství dostali Lobkovicové. Za jejich vlády byly poutě na sv. Hostýn obnoveny.
 

Roku 1650 prodali Lobkovicové panství Janu z Rottalu. Janova manželka, Marie ze Šternberka, dala pro kostel na Hostýně zhotovit stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, Vítězné ochrany Moravy, který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Tento obraz byl později přenesen do kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem. O tři roky později nechal Jan Rottal rozšířit dosavadní kapli a opatřil ji věží. Protože ani tato rozšířená kaple poutníkům nestačila, nechal přistavět po stranách ještě dvě otevřené kaple.
 

V roce 1700 nechal bystřický farář Tomáš Provazník postavit u pramene vody tryskajícího z kopce Hostýna Vodní kapli. Vnuk Jana Rottala, hrabě František Antonín nechal v letech 1721 až 1748 na sv. Hostýně postavit velkolepý chrám. Stojí na nižším vrcholku kopce Hostýna, v nadmořské výšce 718 m a je to nejvýše položená stavba tohoto druhu na Moravě. Stavitelem byl Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel své doby. Chrám byl postaven ve stylu novořímském. 24.2. 1748 byla na Hostýně sloužená první mše svatá. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila až 28.7. 1748 za účasti 30.000 poutníků a věřících.
 

Ještě v 18. století však postihly chrám dvě smutné události. 24.9. 1769 byl kostel poškozen požárem, který způsobil blesk. Poškozena byla střecha a věž a rozpustily se i 3 ze 4 zvonů. Čtvrtý se bez poškození zřítil ze schodů dolů. Dovnitř se požár naštěstí nedostal. Do dvou let bylo od věřících posbíráno tolik peněz, že mohl být chrám znovu opraven.
 

Druhé neštěstí přišlo o několik let později. 21.4. 1784, za vlády Josefa II., bylo vydáno nařízení o zákazu poutí. A tak byl hostýnský chrám 4.1. 1874 uzavřen a v únoru téhož roku zbaven vnitřního vybavení a odsvěcen. Majitelem chrámu byl tehdy hrabě Monte l Abbate della Rovere, zeť zakladatele, Františka Antonína Rottala. Jeho zástupci nařídili rozboření chrámu, což se naštěstí neuskutečnilo. Z chrámové stavby byly strženy věže, krov a střecha. Zbytek kostela byl ponechán osudu.
 

Ale už na začátku 19. století se začaly ozývat hlasy volající po obnově chrámu. Největší rozkvět nastal po roce 1817 díky Rukopisu královedvorskému. V souvislosti s ním ožily opět pouti na sv. Hostýn. V dalších letech sbírali věřící peníze na opětovnou opravu chrámu. Svolení ke znovuobnovení hostýnského chrámu získal tehdejší majitel panství baron Olivier Loudon. Ten také roku 1840 věnoval 300 zlatých na opravu stavby. Peněžními dary přispěla i císařovna matka Karla Augusta. V jubilejní den 600. výročí od porážky Tatarů u Hostýna roku 1241 byla zahájena oprava chrámu. Byla zřízena nová střecha, kterou pokrýval šindel, opraveny byly zdi věže. Velký důraz byl kladen i na výzdobu interiéru, a to hlavně presbytáře. Zdounecký farář daroval Hostýnu zvon a z darů obyvatel Nového Jičína byly postaveny nové varhany, které sem novojičínští občané také zdarma dopravili.
 

Roku 1895 vznikla z popudu nového hostýnského kněze, dr. Antonína Cyrila Stojana, Matice svatohostýnská, spolek, který si kladl za cíl předejít nevhodným podnikavým zákrokům do hostýnského areálu. Ještě téhož roku zakoupila Matice vrchol Hostýna od majitele panství, barona Loudona. V krátké době vybudovala z darů poutníků nový hostinec a velkou noclehárnu a upravila Vodní kapli.
 

30.8. 1897 byla dokončena stavba tzv. Anglické kaple. Dokladů o Anglické kapli se však vyskytuje jen velmi málo a vzhledem ke svému havarijnímu stavy byla roku 1933 rozebrána. Na opravy zřejmě nebyly peníze, protože se v té době stavěla nová Křížová cesta. Ta se stavěla plných 29 let (1904 - 1933). V původních plánech však prý bylo, aby kaple Jana Sarkandra byla zastavením prvním a Anglická kaple zastavením druhým.
 

Roku 1898 nechala Matice ještě postavit kapli sv. Kříže a rozhlednu na nejvyšším místě hostýnského kopce. K nejrozsáhlejším stavbám, které dotvořily poutní areál Hostýna, patří schodiště spojující Vodní kapli s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a nová Křížová cesta. Schodiště tvoří 250 stupňů, z toho je 221 pískovcových a 29 žulových. Schodiště je dlouhé 242 m.
 

Stavba Křížové cesty byla svěřena architektu Dušanu Jurkovičovi. Kapličky jsou ve stylu lidové architektury. Mozaikové obrazy jsou dílem Jano Koehlera. Výstavba Křížové cesty byla zahájena roku 1912, ale dokončena byla až po 1. světové válce.

V jubilejním roce císařova panování, roku 1908 (60. výročí), byl na Hostýně vysázen háj, v němž byl umístěn pomník. V letech 1926 - 1928 pak byl pro poutníky postaven Poutní dům. Financování stavby bylo z větší části zajištěno z peněžních darů poutníků, věřících a ctitelů sv. Hostýna.
 

Německá okupace za 2. světové války přerušila slibný náboženský vývoj, ale duchovně žilo toto místo bez větších omezení. Další těžká doba nastala po politickém převratu v únoru 1948, kdy komunisté začali uskutečňovat svůj sen o "diktatuře proletariátu." V noci z 13. na 14. dubna 1950 byly v celé republice přepadeny a obsazeny kláštery a řeholní domy příslušníky ozbrojených složek. Řeholníci byli násilně vyvezeni a shromážděni ve sběrných pracovních táborech. Mnozí byli odsouzeni. Stejný osud potkal i Hostýn. Poutníci však přes všechna omezení i nadále přicházeli a přicházejí na sv. Hostýn prosit Pannu Marii o záchranu.

Dnešní chrám má podobu oválu. Hlavní vchod do kostela tvoří masivní vrata, která jsou pokryta bronzovou výzdobou od sochaře Josefa Axmana, žáka J.V. Myslbeka. Průčelí stavby je lemováno dvěma věžemi, které jsou ukončeny stříškami v podobě čtyřbokého jehlanu. Původní věže měly cibulovité barokní báně. Nad hlavním chrámovým portálem je velký mozaikový obraz na ploše 26 m2. Obraz je složen z 260.000 barevných kaménků. Na každém čtverečním metru je jich 10.000. Autorem obrazu je Viktor Foerster, bratr hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Obraz byl vyhotoven v roce 1912. Hlavní oltář je z roku 1935. Je završen drobnou plastikou Krista na kříži od Josefa Václava Myslbeka, na bocích stojí dvojice bronzových andělů od Čeňka Vosmíka, tvůrce výzdoby hlavního nádraží v Praze. Za oltářem je reliéf Hostýnské madony a pod ním porážka Tatarů. Oba vytvořil v r. 1845 sochař Benedikt Edele z Brna. V chrámu je ještě 6 bočních oltářů. Kazatelna z roku 1845 je rovněž dílem Benedikta Edeleho, který provedl práce řezbářské a malíře Josefa Hamanna, také z Brna, který provedl pozlacení a malbu. Po svém obnovení před 154 lety se v chrámové stavbě na sv. Hostýně prolínají 2 umělecké slohy - baroko a klasicismus.

V roce 1982 u příležitosti 70. výročí korunovace Panny Marie s Dítětem získal hostýnský poutní chrám titul Menší Bazilika. Toto zvláštní vyznamenání udělil papež Jan Pavel II. dne 9. srpna 1982 papežským listem.